Dlouho už jsem žádný český film neviděl, teda alespoň žádný nový český film. Nesleduju moc co se tady točí a jestli to vůbec k něčemu je. Ale vypadá to, že se přece jen dokážou sehnat peníze na snímek, který mě možná přesvědčil o tom, že český film neumřel. Navíc jsem si odpočinul od notoricky známých herců, kterým píší scénáristi údajně postavy na míru, ale podle mého je prostě pravda taková, že jsou producenti prostě srabi, kteří se bojí obsadit někoho neznámého aby náhodou nešlápli vedle. I když teda ani tenhle film se „neobešel“ bez Gaislerové a Macháčka. Tentokrát však pouze epizodně.
Jsem ročník 79 a tak jsem poslední roky komunismu zažil na prvním stupni základky, kde jsem měl úplně jiné problémy než bojovat s režimem. Jistá rebelie tam sice byla, ale bylo to prostě jen tím, že jsme neměli na holiče 
Pokud to ale bylo tak jak jsem viděl ve filmu Občanský průkaz, tak bych si to docela rád prožil. Byla to docela prdel i když trochu tragikomická.
Jedná se o vyprávění osudů čtyř kámošů, kteří si po převzetí občanky uvědomili, že tahle knížka by mohla být právě tím, čím by mohli systém ve kterém žijí pořádně vyprudit. A docela se jim to daří. Není to série gagů a hlášek, ale prostě celkem příjemně koukatelný příběh z té doby. Pro mě hezká ukázka toho, že český film má pořád co ukázat. Určitě vřele doporučuji.
29.10.2011 v 15.49
Občanský průkaz jsem viděl – už jen ze zvědavosti, abych měl představu, jak to za komunismu tady vypadalo. Film hodnotím kladně, je to celkem pohodovej snímek. Ale nic extra se od toho čekat nedá.
Souhlas?:
0 
0
[Odpověď]
29.10.2011 v 15.53
Já bojoval jako kluci ve filmu. Jsem ročník 72 a revoluce přišla, když jsem se vyučil. Nosil jsem dlouhé vlasy až na lopatky a poslouchal a dodnes poslouchám metalovou muziku. To vše bylo v trnem v oku soudruhům. Taky jsem měl kvůli soudruhům velké problémy. To se však se mnou vezlo „kvůli“ otci a dědovi. Děda byl odsouzen jako vlastizrádce zato, že byl v době 2. Světové války v odboji, ale v Anglii. Po válce ho pak odsoudili. Taký my jsme byly politicky nespolehlivá rodina. Já třeba vyhrál na základní škole, která se mimochodem jmenovala ZŠ Klementa Gottwalda ve sběru papíru. Výherce měl jset do NDR na takový něco jako výměnný pobyt. Bohužel, byly jsme nespolehlivá rodina, tak jsem ani do blbýho východního německa nemohl. Bylo to ve 4 třídě. Tím se to ve mě zlomilo a bylo hotovo. Komunisti byli prostě šmejdi. Ale zpět k filmu. Viděl jsem ho, zavzpomínal jsme si a líbil se mi.
Souhlas?:
0 
0
[Odpověď]
30.10.2011 v 12.02
Neoukoukaný herci.. OK, gut, ja. Ale ty postsynchrony a způsob jakým mluvili (ty mladý kluci) byl tragickej. Něco jako když koukáte na školáky hrající školní scénku. Jinak film celkově dobrej. „Četl“ jsem i audioknížku.
Souhlas?:
0 
0
[Odpověď]
Sborez Odpověď:
Říjen 30th, 2011 v 17.44
Říkal jsem si co jsou to ty postsynchrony a našel jsem tohle: František Fuka o filmu Občanský průkaz: „Jediný další problém je občas s postsynchrony, a to bohužel zrovna u čtyř hlavních hrdinů – následkem toho jsou jejich hlášky (včetně vysvětlujících voiceoverů) občas hrozně nepřirozené.“ Je vidět kdo utváří tvoje názory…
Souhlas?:
0 
0
[Odpověď]