Recenze na filmy moc nepíšu. Na to jsou tu jiní – Ajvngou, MrPierc. Teď jim do toho ale budu trochu fušovat. Už kolikrát se mi vymstilo psát recenzi hned po shlédnutí filmu. Proto to udělám znovu. Jistá forma sebemrskačství. Jakpak by taky ne, když jednu z hlavních rolí ztvárnil představitel Silase v Šifra mistra Leonarda Paul Bettany. Pro mě též nezapomenutelný ve Wimbledonu.
Už dlouho mě nic takhle neuchvátilo. Nic tak nepotěšilo. Nic tak nepřinutilo přemýšlet o tom co je fikce a co realita. Je to neuvěřitelně krásně podaný příběh o vítězství nad sebou samým. Příběh o životní lásce – přesto se nejedná o přiblblý slaďák.
Musím říct, že pokud si nějakým způsobem zprotivím herce, tak se na každý jeho další film dívám už s předsudkem. Díky bohu, že jsem hned na začátku nepoznal Russela Crowa. Měním názor.
Film inspirovaný autentickým životním příběhem Johna Forbese Nashe ml., nositele Nobelovy ceny za ekonomii. V roce 1947 byl John přijat na prominentní univerzitu v Princetonu s pověstí zcela mimořádně talentovaného matematika. Nepodobá se svým vrstevníkům. Neúčastní se jejich zábav, žije ve vlastním, uzavřeném světě a dokonce nechodí ani na přednášky. Je doslova posedlý touhou po objevu „originální myšlenky“. Nalezne ji a vysokou školu opouští jako vědec, který svojí matematickou teorií doslova převrátil naruby ekonomické teze, považované uplynulých sto let za neměnné. Získá skvělé postavení, ožení se, založí rodinu… Jednoho dne si ovšem i jeho žena Alicia musí připustit, že to, co bylo až dosud u Johna považováno za podivínství, je závažnou psychickou chorobou. Léčba je složitá a zdlouhavá, protože pacient odmítá přijmout fakt, že je vážně nemocen. Přitom se chce vrátit zpět mezi lidi, do světa vědy, kde by měl své platné místo, a všichni blízcí by mu rádi pomohli. Teprve, když přesvědčí sám sebe a zvítězí nad sebou, může vykročit za poctou nejvyšší…
Toliko citace z CSFD, kde film získal nádherných 89%. Od prvních chvil je člověk vtažený do děje a prožívá s Johnem veškeré trable na Princetonu, následně pak ve službách vlády a i v léčebně. Čekal jsem na konci rozuzlení typu „Jasně, vlastně všechno je to fikce a já se teď probudil první den na koleji“, ale nic takového se nestalo a film končí krásně.
Já byl nadšený a i pohled na mou drahou manželku svědčil o tom, že jsem pro dnešní večer nemohl vybrat lepší program Určitě koukejte. Stojí to za to. 5/5
10.2.2011 v 12.16
Jo, to bylo dobrý.
Souhlas?: 0 0
[Odpověď]